Ze života Doučování Doma

03.07.2024

Projekt Doučování Doma vznikl v roce 2012 a už tenkrát jsem věděla, že nepůjde primárně o činnost za účelem zisku. Ano, má uživit nás všechny v týmu, ale je v tom mnohem víc. Vždycky bylo. To, když se naši studenti dostanou na vysněné školy, úspěšně zvládnou maturity, získají jazykové certifikáty nebo díky lepším jazykovým schopnostem povýší v práci... nebo když poprvé sami vyjedou do zahraničí bez cestovky... to jsou ty momenty, pro které to děláme. Měníme našim studentům život, pomáháme jim dosáhnout svých cílů, jsme součástí jejich životní cesty...

Takových příběhů za sebou máme za ty roky už tisíce. Přichází a odchází a my tu dál zůstáváme pro vás. Pak jsou ale příběhy, které vybočují, které vás ovlivní, u kterých se musíte zastavit a zamyslet. Podat pomocnou ruku. Business nebusiness. Tady jsou alespoň dva z nich.

1.    HONZÍK

Onkologicky nemocný chlapeček. 10 let. Čerstvě po léčbě. Z obav z infekce musí být zavřený doma a nikam nechodit. Ani do školy, samozřejmě. V tu chvíli přichází k nám. Volá maminka, že hledá někoho, kdo by Honzíkovi pomáhal se úplně neztratit ve školní látce. Kdo by k nim mohl jezdit alespoň 3x týdně. Kdo by se s Honzíkem učil tak, aby byl schopen se ve správný čas vrátit do školy mezi své kamarády. Až to nemoc dovolí.

Pane Bože! Taky jsem máma a není nic horšího než nemocné dítě. Nic!

Nebylo úplně jednoduché vše zorganizovat. Rodina bydlela mimo města, kde jsme tenkrát měli pobočky. Když jsme ale naší lektorce Natálií vysvětlili situaci, pochopila, že zde musí jít vše stranou. Sama pak vyprávěla, jak pro ni první návštěva byla těžká. Nešlo o roušku, nešlo o všude přítomnou dezinfekci. Šlo o to vidět takhle malého chlapečka v takovém stavu.

Výuka nakonec probíhala 2 roky, a to i poté, co se Honzík vrátil do školy. S naší Natálií se spřátelili, jezdil pak i na naše učebny, kombinovala se prezenční i online forma výuky.

Díky za tyhle zkušenosti. O to víc si pak uvědomíme, že náš projekt není jen o zvedání telefonu a o fakturách. A že není víc než zdraví. To není klišé. Mysleme na to!

2.    ANEŽKA

Tento příběh je trochu z jiného soudku, ale stejně ve mně zanechal víru, že když se chce, tak jde všechno.

Anežce bylo tenkrát čerstvých 18let a zrovna končila střední školu. Jenže. Neudělala maturitu z angličtiny. V tu chvíli jsem dostala zoufalý email. „Potřebuji přes prázdniny intenzivně pomoci s přípravou na opravný didaktický test". Vzala jsem si ji pod svá křídla já osobně. Na první hodině jsme si všechno řekly. Anežka se bála doma přiznat, že neudělala maturitu, a tak se chtěla přes léto připravit bez jejich vědomí na opravný termín, v září zkoušku zopakovat, a nakonec přece nikdo nic nepozná. 

Ani tady to nebylo jednoduché. Anežka k tomu všemu pracovala, a to ještě ve firmě svých rodičů, takže přicházet s výmluvami, že musí to a ono klidně 4x týdně bylo skutečně náročné. Ale nevzdala to. Chodila na lekce buď brzy ráno nebo později večer. Ale chodila! A v září nakonec opravný termín skutečně zvládla. Byla jsem pyšná, jako kdyby šlo o člena mé vlastní rodiny.

Jestli nakonec doma rodičům řekla úplnou pravdu? Ano, řekla. A víte, co se stalo? Nic. Žádný křik, žádné výčitky. Někdy jenom prostě vidíme věci černější, než ve skutečnosti jsou.

TIP: Potřebujete také pomoci s opravnou zkouškou? Fungujeme i v létě. Zařídíme klasické individuální lekce dle vašich potřeb nebo děláme i příměstské tábory a individuální intenzivní kurzy angličtiny. Sledujte náš kalendář, co pro vás aktuálně chystáme nebo to poptejte rovnou...

Míša

Majitelka a zakladatelka Doučování Doma

Lektorka angličtiny

Ta, co miluje svou práci.

Kategorie